| Konzervatizmus ve 21. století: Měnící se doba a přetrvávající hodnoty |
|
| Napsal uživatel Karina Kubelková |
|
Ve dnech 21. až 24. února se dva členové Mladé občanské platformy měli čest zúčastnit semináře pro mládež „21st Century Conservatism: Changing Times and Enduring Values“ v Londýně. Čtyřdenní diskusní seminář pro mladé zástupce pravicových stran a organizací střední a východní Evropy pořádala britská Conservative Party za finanční podpory Westminster Foundation for Democracy, nadace založená roku 1992 Johnem Majorem. Jednalo se o výjimečnou akci zahraničního oddělení konzervativní strany, která veškerou svou činnost soustředí především mimo území Velké Británie. Celý program měl původně začínat čtvrteční uvítací večeří spojenou se setkáním s poslancem Gregem Clarkem, ale kvůli právě probíhajícímu hlasování o znárodňování bank se setkání, k nadšení všech zúčastněných, přesunulo přímo do centra dění, tedy do Houses of Parliament, kde nám Greg Clark prezentoval svoji publikaci Who's progressive now?, která obsahovala šest hlavních bodů jak by se měla Conservative Party nově profilovat vůči voličům. Vzhledem k dlouhému opozičnímu období konzervativců to byla právě tato otázka, se kterou jsme se během diskuzí a prezentací potýkali nejčastěji. Páteční program začal představením dvou velice úspěšných projektů konzervativců, možných základních pilířů budoucího úspěchu a vzorům pro kolegy z konzervativních stran jiných zemí. Prvním byl příklad komunální politiky westminsterské radnice, v jejíchž prostorách se také oba dny naše jednání konala. Program s názvem „One City“ vyřešil tak problematické otázky jako je parkování a bezpečnost v městské části Londýna a stal se tak vzorem radnice, které již po dlouhá léta kralují konzervativci, a která tak patří mezi vůbec nejúspěšnější v zemi, co se týká konzervativní politiky. Další příspěvek se týkal nutnosti konzervativní politiky nejen se přizpůsobovat dynamice doby a moderním technologiím, ale být v tomto ohledu v čele, tedy zbraň, kterou bychom u konzervativců nečekali – výsledkem bylo zavedení a provozování veleúspěšného nezávislého blogu Conservative Home, pomocí kterého mají konzervativci, ač stále v opozici, široký prostor k ovlivňování veřejnosti a prezentaci svých názorů. Tyto a další myšlenky a příklady tvoří nový referenční základ konzervativců k příštím volbám, který představuje kniha The Big Idea od lídra strany Davida Camerona, na semináři také blíže prezentována. Zbytek pátečního programu a celý sobotní program byl věnován tříbení argumentačních a prezentačních schopností přítomných na aktuálních tématech. Celkem devět dvojic účastníků ze Srbska, Makedonie, Černé Hory, Bosny, Maďarska, Bulharska, Běloruska a České republiky bylo rozděleno do čtyř debatních skupin. Všech šest pořádaných wokshopů mělo stejný průběh – host, expert na dané téma jak z konzervativní strany, tak ze spřízněných organizací, nejprve své téma uvedl a dal podněty k zamyšlení a k další diskuzi. Debatním skupinám byl následně přidělen postoj, který mají hájit – pro nebo proti zadanému mottu, v jehož duchu pak skupiny měly za úkol připravit příspěvek. Debata, vedená podle jasných pravidel, proběhla v prvním fázi jen mezi zástupci z každé skupiny – tedy dva názory pro a dva proti, v druhé části se diskuze otevřela i plénu všech ostatních účastníků. Na programu byla i přednáška jak dobře tvořit argumenty a jak strukturovat projev a komentáře k jednotlivým diskutérům. Diskuze pokryly opravdu široké spektrum témat - důležitost občanské společnosti, problémy životního prostředí a národní suverenita, demokracie a přístup k minoritám, stát a trh, individuální svoboda a národní bezpečnost, ale i přibližování programu sociální demokracie a konzervativců. Vzhledem k různému národnostnímu složení účastníků a aktuálním problémům – v době našeho pobytu to byla především otázka samostatnosti Kosova, byly diskuze často velmi živé a neobyčejně přínosné jak pro zúčastněné, tak pro organizátory a hosty. Neděle – den odjezdu pak posloužila pro krátkou prohlídku města, výměnu kontaktů a utužení přátelských vztahů, které se stačily vytvořit i za pouhé čtyři dny. Po této zkušenosti pevně věřím, že únorový seminář v Londýně nebyl poslední příležitostí k prezentaci Mladé občanské platformy na mezinárodním poli, a že zkušenost s takovouto akcí spolu se získanými kontakty budou základem a motivací pro další práci i ve větším než národním měřítku. |



