Několik měsíců připravovaný dokument Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT") Bílá kniha terciárního vzdělávání (dále jen „Bílá kniha") spatřila světlo světa v únoru 2008, a to jako pracovní verze určená k diskuzi. Materiál byl ale primárně zamýšlen k diskusi uvnitř odborné veřejnosti a nikoliv k diskusi v rámci veřejnosti široké včetně médií. Jak ale už všichni víme, materiál z MŠMT unikl a stal se předmětem diskuse odborníků i laiků. Ačkoliv Bílá kniha obsahuje celkem devět dílčích kapitol, pak se v našem příspěvku zaměříme pouze na sedmou kapitolu, která je věnována financování, tj. jedné z nejožehavějších otázek celého dokumentu.

Kapitola financování je založena na principech: a) je třeba zpřísnit léty rozvolněný systém poskytování veřejných prostředků, posílit prvky motivující školy i studenty k racionálnějšímu a efektivnějšímu jednání a eliminovat prostor pro černé pasažéry využívající systém na úkor celku; b) zavést přímou veřejnou finanční podporu i studentů soukromých škol; c) snížit tlaky profesních uskupení na permanentní zvyšování formálních vzdělanostních nároků pro výkon profesí; d) zavést odložené kontingenčně splácené školné; e) zvýšit nabídku vzdělání díky zapojení dalších soukromých zdrojů. Na první pohled se jistě jedná o opodstatněné a logicky zdůvodnitelné argumenty. Na pohled druhý zde ovšem vyvstává celá řada otázek, které jako by Bílá kniha záměrně opomíjela.

Jádro sedmé kapitoly tvoří autory navržený systém odloženého a kontingenčně spláceného školného. Autoři Bílé knihy jsou implicitně přesvědčeni, že zavedením odloženého školného dojde jednak k výraznému zvýšení výdajů na terciární vzdělávání prostřednictvím zvýšení soukromých výdajů a jednak k zajištění vyšší saturace poptávky po terciárním vzdělání. Oba předpoklady jsou dle mého názoru mylné.

Kdyby cca 320 000¹ studentů platilo ročně 30 000 Kč², pak by to znamenalo příjem na úrovni 9,6 mld. Kč ročně, což je cca 45,54 % z celkového objemu výdajů kapitoly MŠMT na oblast vysokého školství v roce 2008. Velkou neznámou zůstává stanovisko MŠMT v této záležitosti, zda by skutečně došlo k navýšení rozpočtu vysokých škol, aniž by nedošlo k poklesu výdajů ze státního rozpočtu pod stávající úroveň. V roce 2008 činí výdaje z rozpočtové kapitoly MŠMT na vysoké školství cca 21 mld. Kč³, a to včetně kapitálových výdajů. Pokud bychom tedy uvažovali velmi optimistickou variantu, a to takovou, že by školné zaplatili všichni studenti v plné výši, aniž by nežádali o jeho odložení, pak bychom došli k závěru, že celkový objem příjmů resp. výdajů na vysoké školství by dosáhl úrovně 30,6 mld. Kč⁴, což je 0,8% podíl na nominálním HDP roku 2008⁵. Je třeba poznamenat, že toto navýšení by bylo dosti nevýznamné, a to jak z pohledu meziročního, tak z pohledu mezinárodního. Podíl výdajů na vysoké školství plynoucích z kapitoly MŠMT na nominálním HDP roku 2007 totiž činí cca 0,6 %. Můžeme si tedy dovolit hovořit o navýšení, ale nikoliv o výrazném navýšení finančních prostředků, které by ČR zajistilo lepší postavení v rámci mezinárodního srovnání.⁶

Poněkud zavádějící je graf 7.4, který tvůrci Bílé knihy terciárního vzdělávání uvádějí při každé vhodné příležitosti; jeho obsahem je podíl populace dle věku s dosaženým stupněm vzdělání na celkové populaci, kde ČR zaujímá třetí nejnižší podíl z celkového počtu 36 zemí, z nichž většina jsou členové OECD. Skutečnost je ale taková, že ačkoliv jsou statistiky OECD dělány s vysokou profesionalitou, tak se často nemohou vyrovnat se skutečností, že výstupní úroveň znalostí jednotlivce s terciárním stupněm vzdělání se v jednotlivých členských zemích OECD liší; jinými slovy řečeno, tato úroveň je do jisté míry nesrovnatelná a není tedy možné přesně říci, co ještě do terciárního vzdělávání patří a co už nikoliv.

Problémem navrženého systému odloženého školného v Bílé knize terciárního vzdělávání je jeho administrativní náročnost a zejména to, že reálné placení by mělo probíhat až zpětně. Navíc se zde uvažuje o následujícím: „Splátka by se měla odvozovat procentně (v poznámce pod čarou je uvedeno: s možností progrese) od částky převyšující daňově jasně určenou hladinu minimálního příjmu."⁷ Navrhovaný systém placení školného je zcela v rozporu s konceptem daňové reformy, resp. jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob, jejímž cílem bylo snížit progresivitu u důchodových daní. V praxi by tento systém přinesl pouze vyšší progresi ve zdanění u jednotlivců s vyšším dosaženým stupněm vzdělání.

Dále Bílá kniha terciárního vzdělávání uvádí: „Absolventům specifických oborů, v případě že budou pracovat ve veřejném sektoru s velkou společenskou důležitostí, kde stát či veřejnoprávní instituce z nějakých důvodů neplatí dostatečně konkurenční mzdy (například učitelé a ošetřovatelé) může na úhradu splátek přispívat stát či jiná veřejná instituce." ⁸ Tvůrci Bílé knihy terciárního vzdělání tedy vychází z předpokladu, že bude existovat skupina, která rozhodne o tom, který obor je „společensky důležitý" a který nikoliv, což je nesystémové řešení, které v konečném důsledku opět stojí proti snaze vnést do terciárního vzdělání tržní prvek. Navíc povede k posílení různých zájmových skupin.

Tvůrci Bílé knihy terciárního vzdělání navrhovaným systémem školného zcela popřeli hlavní smysl finanční participace studentů. Efekty systému odloženého školného jsou bohužel velmi nejasné a projeví se až v delším časovém období. Pro ČR by v současné době byl mnohem přínosnější systém přímého školného, které by se mohlo pohybovat v intervalu od 10 000 - 20 000 Kč za rok. Přímé školné by nebylo nástrojem saturace příjmové strany rozpočtu MŠMT, ale bylo by efektivním tržním nástrojem regulace nabídky a poptávky na trhu terciárního vzdělávání. Zavedení přímého školného a tlak na zvyšování kvality terciárního vzdělávání jsou jevy, které spolu navzájem souvisejí. Efektem odloženého školného bude větší byrokratická zátěž státu, vyšší progresivita zdanění u vzdělanějších jednotlivců a posílení role státního rozpočtu a státu ve vztahu k veřejným vysokým školám.

1. Jedná se o počet vysokoškolských studentů (pro zjednodušení abstrahujeme od studentů na vyšších odborných školách, kteří rovněž patří do systému terciárního vzdělávání) na veřejných vysokých školách, kteří budou financováni prostřednictvím kapitoly MŠMT v roce 2008. Přesné číslo je 321 686 studentů.

2. Částka, která je tvůrci Bílé knihy uvažována.
3. Bilance zdrojů pro rozdělení příspěvků a dotací vysokým školám r. 2008, M.
4. Součet položek 9,6 (odložené školné) a 21 (rozpočet VŠ na rok 2008) mld. Kč
5. Údaje za 4. čtvrtletí 2007, ČSÚ.
6. Tvůrci Bílé knihy obecně přeceňují význam mezinárodního srovnání, které je spíše prostředkem a nikoliv cílem.
7. str. 93
8. str. 93