Ekonomický klub Mladé občanské platformy zorganizoval na úterý 23. listopadu 2010 ve Venkovského aule VŠE na Žižkově debatu se dvěma členy Národní ekonomické rady vlády (NERV). O aktuálních ekonomických otázkách přišli se studenty diskutovat bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE doc. Jiří Schwarz a konzultant EU Office České spořitelny Petr Zahradník. Původně se setkání měl zúčastnit i ekonomický poradce Goldman Sachs Vladimír Dlouhý, ovšem z důvodu zahraniční pracovní cesty se nakonec omluvil. Večer moderoval tajemník NERV David Havlíček. 

Po stručném představení NERV Davidem Havlíčkem se slova ujal Petr Zahradník. Otázce evropské integrace se věnuje 25 let, problematikou se začal zabývat již při studiích na VŠE. Českou republiku charakterizoval v kontextu ostatních evropských ekonomik jako podprůměrně rozvinutou, ovšem dodal, že ČR má slušný potenciál pro budoucí vývoj. Co se týče funkce NERV, tak za nejdůležitější považuje přinášet náměty pro ozdravení veřejných financí.

Po Petru Zahradníkovi se slova ujal ekonom Jiří Schwarz, který se v rámci NERV specializuje na fiskální reformu, vztahy s EU a konkurenceschopnost. Studentům krátce popsal fungování tohoto poradního orgánu. Členové NERV nejdříve připraví reformu, poté navrhovaná opatření postoupí do takzvané velké NERV, kde je konzultují elitní členové rady s premiérem republiky. V oblasti veřejných financí projednávají tři okruhy: rozpočtové škrty ve školství, zdravotnictví a v důchodovém systému. Druhým okruhem je návrh institucionálních změn. Připravují fiskální rámec na období delší, než je to volební (na pět let), čímž se má zabránit kupování hlasů před volbami příjímáním populárních opatření, která odčerpávají prostředky ze státního rozpočtu. Třetí úkol, kterému se NERV věnuje, je návrh daňové reformy. Schwarz se ve svém vystoupení zmínil i o plánovaném zavádění školného na veřejných vysokých školách a možném důsledku přelití studentů na snáze vystudovatelné soukromé univerzity.

Po projevech obou hostů následovaly dotazy posluchačů. Jeden ze studentů se dotazoval, zda hosté mohou jmenovat konkrétní agendy státu, které by se měly podle jejich názoru seškrtat. Schwarz odpověď začal svou nedávnou příhodou z Nového Zélandu. Na silnici ho za nepřiměřenou rychlost zastavil policista a na místě mu udělil pokutu. To podstatné je, že policista byl jeden, vysvětloval Schwarz, kdežto v České republice potkáte vždy dva a více policistů pohromadě. To označil za zbytečné plýtvání veřejnými zdroji. Plýtváním nazval i předražené veřejné výstavby, kde rovněž vidí prostor pro škrtání. Za nesmyslné označil datové schránky, jejichž cílem bylo zmenšení byrokratického aparátu, ovšem v konečném důsledku došlo ke zvýšení počtu IT úředníků. Petr Zahradník zmínil na prvním místě snížení nákladů na administrativu, která vznikla při rušení okresů a převodu pravomocí na kraj. Navzdory tomu se některé záležitosti nadále řeší duplicitně. Jako druhé by zredukoval mandatorní výdaje. Užitečným krokem by podle Zahradníkova názoru bylo zavedení institutu
takzvaného nepřekročitelného výdajového stropu.

Na otázku týkající se přerušení činnosti NERV v období od září 2009 do srpna 2010 odpovídal tajemník rady David Havlíček. Tuto skutečnost dával do souvislosti s pádem vlády Mirka Topolánka. Dodal, že NERV byl původně stvořen s cílem nacházet východiska z krize během českého předsednictví v Radě EU, šlo tedy o krátkodobou iniciativu. Ovšem obnovená, druhá verze NERV by měla fungovat v dlouhodobém horizontu.

Převzato z http://www.economix.cz/magazin/2010/2010-6.pdf .